Platná znění novelizovaných zákonů 969/0

(1) Porodila‑li zaměstnankyně zároveň dvě nebo více dětí, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby určené v § 7, pokud se dále stará aspoň o dvě z novorozených dětí, nejdéle však do dne, kdy uplyne 37 týdnů od počátku poskytování této dávky.

(2) Zaměstnankyni, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená nebo z jiných vážných důvodů osamělá, nežije‑li s druhem nebo v registrovaném partnerství⁵⁾, se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství, pokud se stará o novorozené dítě, i po vyčerpání doby určené v § 7, nejdéle však do dne, kdy uplyne 37 týdnů od počátku poskytování této dávky.
--------------------------------------
⁵⁾ Zákon č.     /2005 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

(1) Peněžitá pomoc podle tohoto zákona se poskytuje svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo z jiných vážných důvodů osamělému zaměstnanci, který nežije s družkou nebo v registrovaném partnerství⁵⁾, jestliže pečuje o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo o dítě, jehož matka zemřela.

(2) Peněžitá pomoc náleží také zaměstnanci, který pečuje o dítě, jestliže jeho manželce se neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění.

(3) Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení se u zaměstnance uvedeného v odstavcích 1 a 2 posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte. Peněžitá pomoc se poskytuje ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se zaměstnanec o dítě stará, nejdéle po dobu 31 týdnů, a v případě uvedeném v odstavci 2 po dobu 22 týdnů, ne však déle, než dítě dosáhne osmi měsíců věku.

(4) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci zaměstnanci platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně.

Změna zákona o přestupcích

(1) Přestupky podle § 49 odst. 1 písm. b) a c) a přestupky podle § 50 spáchané mezi blízkými osobami, jakož i přestupky podle § 49 odst. 1 písm. a) se projednávají jen na návrh postižené osoby, jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka (dále jen "navrhovatel").

(2) U přestupku, který lze projednat jen na návrh, lze návrh podat příslušnému správnímu orgánu nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o přestupku nebo o postoupení věci orgánem činným v trestním řízení. V návrhu musí být uvedeno, kdo je postiženou osobou, koho navrhovatel označuje za pachatele a kde, kdy a jakým způsobem měl být přestupek spáchán.

(3) Vyjde‑li v řízení o přestupku podle § 49 odst. 1 písm. b) a c) nebo přestupku podle § 50 zahájeném na návrh najevo, že skutek nebyl spáchán mezi osobami blízkými, pokračuje se v řízení z úřední povinnosti.

(4) Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel, partner⁷⁾; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.
--------------------------------
⁷⁾ Zákon č.     /2005 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

Změny zákona o životním minimu

(1) Společně posuzovanými osobami jsou
a) nezaopatřené děti,
b) rodiče nezaopatřených dětí uvedených v písmenu a); za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner³⁾ rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,
c) manželé, partneři³⁾ nebo druh a družka, nevztahují‑li se na ně písmena a) a b),
d) nezaopatřené děti nezaopatřených dětí uvedených v písmenu a), pokud spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.⁷⁾

(2) K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije‑li s oprávněnou osobou nebo s osobou uvedenou v odstavci 1 alespoň tři měsíce.

(3) Společně posuzovanými osobami podle odstavce 1 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.

(4) Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se v kalendářním měsíci nepovažuje za osobu společně posuzovanou, pokud tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc.

(5) Osoba, která koná vojenskou základní (náhradní) službu v Armádě České republiky nebo civilní službu, se po dobu trvání této služby nepovažuje za osobu společně posuzovanou.
--------------------------------
³⁾ Zákon č.     /2005 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.
⁷⁾ § 115 občanského zákoníku.

Změny zákona o soudních poplatcích

(1) Poplatníky poplatku za řízení před soudem prvního stupně jsou
a) navrhovatel (navrhovatelé), není‑li dále stanoveno jinak,
b) účastníci smíru uzavřeného ve smírčím řízení,
c) dlužník ve vyrovnacím řízení,
d) žalovaný (žalovaní) uplatňující svá práva vzájemným návrhem,
e) fyzická nebo právnická osoba, jíž se týká provedení zápisu v obchodním rejstříku, o kterém rozhodl soud v řízení zahájeném bez návrhu,
f) právnická osoba v řízení zahájeném bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení nebo likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby.

(2) Ve věcech správního soudnictví je poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal
a) žalobu nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení,
b) kasační stížnost.

(3) Je‑li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá‑li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není‑li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však žalovaný nemá v řízení o rozvod nebo o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není. Tuto povinnost nemá žalovaný též v řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci registrovaného partnerství²⁾ (dále jen "partnerství").

(4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně pro navrhovatele, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině. Poplatková povinnost navrhovatele v takovém případě zaniká uložením povinnosti zaplatit poplatek žalovanému.

(5) Poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem je odvolatel a za řízení před dovolacím soudem dovolatel. Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně.

(6) Poplatníkem poplatku za úkon je navrhovatel úkonu.

(7) Poplatníkem poplatku za vyhotovení stejnopisů podání a příloh je i ten, kdo nepředložil návrh (podání) s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami, ač byl k jejich předložení soudem vyzván.

(8) Vznikne‑li více poplatníkům povinnost zaplatit poplatek, platí jej společně a nerozdílně.

(9) Jestliže řízení ve věcech obchodního rejstříku nebo řízení o jmenování likvidátora právnické osoby bylo zahájeno bez návrhu proto, že statutární orgán poplatníka, případně osoba, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu, bez zbytečného odkladu nepodal návrh na zahájení řízení, ručí za zaplacení poplatku tento statutární orgán nebo tato osoba. Je‑li statutárních orgánů více nebo tvoří‑li statutární orgán více osob, ručí za zaplacení poplatku společně a nerozdílně. To platí obdobně pro osobu, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu.
--------------------------------
²⁾ Zákon č.     /2005 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

(1) Soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Bylo‑li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Z účtu soudu vrátí soud obdobně i poplatek, popřípadě přeplatek na poplatku zaplaceném kolkovou známkou. Poplatek ani přeplatek na poplatku se nevrací, nepřevyšuje‑li částku 50 Kč, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.

(2) Soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena. O vrácení poplatku rozhoduje, a to i bez podání návrhu, soud, který vydal nesprávnou výzvu nebo rozhodnutí. Nesprávné rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek soud současně zruší.

(3) Soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, bylo‑li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo‑li řízení zastaveno jen zčásti.

(4) Soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek i v případě, bylo‑li řízení zastaveno po vydání platebního rozkazu pro zpětvzetí návrhu, k němuž došlo nejpozději v poslední den lhůty k podání odporu nebo námitek proti platebnímu rozkazu. Po podání odporu nebo námitek se poplatek vrátí, bylo‑li řízení zastaveno před prvním jednáním. Bylo‑li řízení zastaveno jen zčásti, vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku).

(5) V řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.

(6) Bylo‑li řízení o rozvod manželství zastaveno nebo byl‑li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl‑li návrh na zahájení řízení o rozvod manželství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku. Bylo‑li řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství zastaveno nebo byl‑li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl‑li návrh na zahájení řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku.

(7) Byla‑li věc po zaplacení poplatku nebo po vydání usnesení, kterým byla stanovena povinnost zaplatit poplatek, postoupena jinému příslušnému soudu, vrací přeplatek (poplatek nebo jeho odpovídající část) z účtu soudu tento soud.

(8) Poplatek ani přeplatek na poplatku nelze vrátit po uplynutí 10 let od konce kalendářního roku, v němž byl zaplacen.

6. Za návrh na zahájení řízení o rozvod manželství nebo za návrh na zahájení řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství anebo za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle položky 2 písmene c). Za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti s návrhem na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle položky 1.

Změny zákona o správě daní a poplatků/P>

(1) Každý je povinen vypovídat jako svědek nebo osoba přezvědná o důležitých okolnostech v daňovém řízení týkajících se jiných osob, pokud jsou mu známy; musí vypovídat pravdivě a nic nesmí zamlčet. Správce daně může svědkovi nebo osobě přezvědné uložit, aby se dostavil osobně k podání výpovědi.

(2) Výpověď může odepřít ten, kdo by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Osobou blízkou se rozumí pro účely tohoto zákona manžel, druh, příbuzný v řadě přímé a jeho manžel, sourozenec a jeho manžel, osvojitel a jeho manžel, osvojenec a jeho potomci, manžel osvojence a manželé jeho potomků.

(2) Výpověď může odepřít ten, kdo by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Osobou blízkou se pro účely tohoto zákona rozumí manžel, partner^5a), druh, příbuzný v řadě přímé a jeho manžel nebo partner, sourozenec a jeho manžel nebo partner, osvojitel a jeho manžel nebo partner, osvojenec a jeho potomci, manžel nebo partner osvojence a manželé nebo partneři jeho potomků.

(3) Jako svědek nebo osoba přezvědná nesmí být vyslechnut ten, kdo by porušil státní tajemství,⁶⁾ nebo zákonem uloženou nebo zákonem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.

(4) Správce daně je povinen před výslechem poučit svědka nebo osobu přezvědnou o možnosti odepřít výpověď, o jeho povinnosti vypovídat pravdivě a nic nezamlčet a o právních následcích nepravdivé nebo neúplné výpovědi.

(5) Jako osoba přezvědná může být k výpovědi vyzván každý, kdo má znalosti o povšechných poměrech určitého daňového subjektu nebo celé skupiny daňových subjektů nebo oboru činnosti či majetkového vlastnictví, které jsou předmětem zdanění.
--------------------------------
^5a) Zákon č.     /2005 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.
⁶⁾ Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.

Změny zákona o státní sociální podpoře

(1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není‑li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není‑li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba.

(2) Společně posuzovanými osobami jsou, není‑li dále stanoveno jinak,
a) nezaopatřené děti (§ 11),
b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner^31a) rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,
c) manželé, partneři^31a) nebo druh a družka, nejde‑li o rodiče posuzované podle písmene b),
d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.⁷⁾

(3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není‑li dále stanoveno jinak, jde‑li o
a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo‑li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů podle zvláštního právního předpisu,^7a) posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí,
b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;¹⁾ ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně,
c) manžele.

(4) Je‑li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje‑li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.

(5) Jde‑li o sociální příplatek, nepřihlíží se kromě nezaopatřených dětí uvedených v odstavci 4 jako ke společně posuzované osobě k nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče nebo svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti (§ 38), a nezaopatřeného dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), a k dítěti svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 3.

(6) Jde‑li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu;¹⁾ podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.

(7) Okresní úřad může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde‑li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu.

(8) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije‑li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce. Za osamělého rodiče se nepovažuje rodič, který žije v registrovaném partnerství.^31a)

(9) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 6 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.

(10) Koná‑li muž vojenskou základní nebo náhradní službu v Armádě České republiky nebo civilní službu, přihlíží se k němu po dobu této služby jako k osobě společně posuzované jen pro nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 6. Předchozí věta platí obdobně pro ženu, která koná vojenskou základní službu v Armádě České republiky.

(11) Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje‑li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.

(12) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje
a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodiče,³²⁾
b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,³³⁾
c) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,³⁴⁾
d) rozhodnutí soudu o ustanovení občana poručníkem,³⁵⁾
e) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu,³⁶⁾
f) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí podle zvláštního právního předpisu¹⁸⁾ do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,
g) rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě.³⁷⁾
--------------------------------
⁷⁾ § 115 občanského zákoníku.
^7a) § 26 odst. 2 zákona o rodině.
^31a) Zákon č. /2005 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.
³²⁾ § 45 zákona o rodině.
³³⁾ § 63 a 74 zákona o rodině.
³⁴⁾ § 69 zákona o rodině.
³⁵⁾ § 78 zákona o rodině.
³⁶⁾ § 45a zákona o rodině.
¹⁸⁾ § 45b odst.2 zákona o rodině.
³⁷⁾ § 45 zákona o rodině.
§ 76a občanského soudního řádu.

Změny zákona o občanských průkazech

(1) Občanský průkaz obsahuje údaje stanovené tímto zákonem, dále vyobrazení podoby občana a jeho podpis. Podpis občana se nevyžaduje, pokud je jeho opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou.

(2) Povinným údajem zapisovaným do občanského průkazu je
a) jméno, příjmení, rodné příjmení, datum, místo a okres narození a u občanů narozených v cizině pouze stát narození, rodné číslo, pohlaví, státní občanství, rodinný stav nebo registrované partnerství^3a) (dále jen "partnerství") a trvalý pobyt občana, doba platnosti občanského průkazu, datum jeho vydání a úřad, který jej vydal,
b) strojově čitelná zóna, do níž se zapisují strojově čitelné údaje v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení a jméno občana, číslo a série občanského průkazu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti občanského průkazu, část rodného čísla za lomítkem a kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně.

(3) U občana, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, je povinným údajem zapisovaným do občanského průkazu tato skutečnost, a u občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům též jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt opatrovníka. Je‑li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy,³⁾ popřípadě jeho zařízení, uvede se jeho název a sídlo. U občana, kterému byl rozhodnutím soudu uložen trest zákazu pobytu,⁴⁾ je povinným údajem uložení tohoto trestu.

(4) Nepovinným údajem zapisovaným na žádost občana do občanského průkazu je
a) označení absolventa vyšší odborné školy,⁵⁾ akademický titul, stavovské označení, jiný titul absolventa vysoké školy (dále jen "titul") nebo vědecká hodnost;⁶⁾ získal‑li občan více titulů nebo vědeckých hodností, zapíše se pouze jeden titul a jedna vědecká hodnost podle výběru občana,
b) jméno, příjmení a rodné číslo manžela, partnera^3a), c) jméno, příjmení a rodné číslo dítěte do 15 let.

(5) Nelze‑li všechny požadované nepovinné údaje zapsat z důvodu nedostatku místa na občanském průkazu, určí občan, které z nich se zapíší.

(6) Skutečnosti zapsané v občanském průkazu není občan povinen prokazovat jiným způsobem, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis.
--------------------------------
³⁾ § 27 odst. 2 a 3 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
^3a) Zákon č. ...../2005 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.
⁴⁾ § 57a trestního zákona, ve znění zákona č. 148/1969 Sb. a zákona č. 175/1990 Sb.
⁵⁾ § 27a odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
⁶⁾ Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

(2) Občan, který žádá o vydání prvního občanského průkazu po ukončení trvalého pobytu v cizině nebo po nabytí státního občanství, je povinen předložit
a) rodný list nebo rodný a křestní list,
b) 1 fotografii,
c) doklad o rodném čísle, jestliže není rodné číslo uvedeno na jiném předkládaném dokladu,
d) doklad o státním občanství,
e) doklad o rodinném stavu, jde‑li o občana, který žije nebo žil v manželství, nebo doklad o partnerství, jde‑li o občana, který žije nebo žil v partnerství,
f) případně další doklady osvědčující skutečnosti zapisované o občanského průkazu na žádost občana nebo potřebné k odstranění zjištěných rozporů v údajích na žádosti s údaji v evidenci obyvatel nebo v evidenci občanských průkazů.

(5) Opatrovník, který žádá o vydání občanského průkazu pro občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům, je povinen předložit
a) rodný list nebo rodný a křestní list občana,
b) 1 fotografii občana,
c) doklad o rodném čísle občana, jestliže není rodné číslo uvedeno na jiném předkládaném dokladu,
d) doklad o rodinném stavu, jde‑li o občana, který žije nebo žil v manželství, nebo doklad o partnerství, jde‑li o občana, který žije nebo žil v partnerství,
e) rozhodnutí soudu o zbavení občana způsobilosti k právním úkonům,
f) případně další doklady osvědčující skutečnosti zapisované do občanského průkazu na žádost občana, nebo potřebné k odstranění zjištěných rozporů v údajích na žádosti s údaji v evidenci obyvatel nebo v evidenci občanských průkazů,
g) svůj občanský průkaz a doklad o ustanovení opatrovníkem.

(3) Pro výkon státní správy na úseku občanských průkazů využívá ministerstvo a okresní úřady z evidence obyvatel tyto údaje:
a) jméno, příjmení, případně jejich změnu, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví a jeho změnu,
d) místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) adresu místa trvalého pobytu, včetně adresy trvalého pobytu v době narození občana,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu,
i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
j) zákaz pobytu a dobu jeho trvání,
k) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nemá rodné číslo, datum jeho narození,
l) rodinný stav, datum a místo jeho změny,
m) rodné číslo manžela, partnera^3a), popřípadě jméno a příjmení manžela, partnera^3a) cizince, pokud nemá přidělené rodné číslo,
n) rodné číslo dítěte,
o) datum, místo a okres úmrtí a u občana, který zemřel v cizině, pouze stát úmrtí.

Změny zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech

(1) Evidence obyvatel je vedena v informačním systému evidence obyvatel (dále jen "informační systém"), jehož správcem⁵⁾ je ministerstvo. Tento informační systém je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona.^5a)

(2) Pro účely tohoto zákona se ve vztahu k území České republiky rozumí
a) místem narození obec nebo vojenský újezd, v hlavním městě Praze obvod Praha 1 až 10,^5b) na jehož území se obyvatel narodil, popřípadě které byly jako takové zapsány do knihy narození,^5c)
b) místem uzavření manželství obec nebo vojenský újezd, v hlavním městě Praze obvod Praha 1 až 10,^5b) na jehož území došlo k uzavření manželství obyvatele,
b) místem uzavření manželství nebo registrovaného partnerství (dále jen "partnerství") obec nebo vojenský újezd, v hlavním městě Praze obvod Praha 1 až 10,^5b) na jehož území došlo k uzavření manželství nebo partnerství obyvatele,
c) místem úmrtí obec nebo vojenský újezd, v hlavním městě Praze obvod Praha 1 až 10,^5b) na jehož území došlo k úmrtí obyvatele.

(3) V informačním systému se o občanech vedou tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu (§ 10 odst. 1), včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
j) zákaz pobytu,^5d) místo zákazu pobytu a doba jeho trvání,
k) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství nebo partnerství,
m) rodné číslo manžela nebo partnera; je‑li manželem nebo partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,
n) rodné číslo dítěte; je‑li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození,
o) o osvojeném dítěti údaje uvedené v § 7 písm. c),
p) záznam o poskytnutí údajů (§ 8 odst. 6),
q) datum, místo a okres úmrtí; jde‑li o úmrtí občana mimo území České republiky, vede se datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí.

(4) V informačním systému se o cizincích s povolením k pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu²⁾ a o cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky,³⁾ vedou tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a stát, kde se cizinec narodil,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) druh a adresa místa pobytu,
h) číslo a platnost povolení k pobytu,
i) počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu,
j) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
k) správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství nebo partnerství,
m) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je‑li manžel nebo partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je obyvatelem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
o) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou obyvateli, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
p) o osvojeném dítěti, pokud je obyvatelem, údaje uvedené v § 7 písm. c),
q) vyhoštění^5e) a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
r) záznam o poskytnutí údajů (§ 8 odst. 6),
s) datum, místo a okres úmrtí; jde‑li o úmrtí mimo území České republiky, vede se stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
t) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí.

(5) Ministerstvo v informačním systému zpracovává^5f) údaje potřebné k plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem⁶⁾ v rozsahu údajů podle odstavců 3 a 4.

(6) V informačním systému se o všech v něm vedených údajích zpracovávají a vedou rovněž jejich změny.
------------------------------------------------------------------
²⁾ Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
³⁾ Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
⁵⁾ Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.
^5a) § 3 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb.
^5b) Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.
^5c) § 14 a 15 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
^5d) § 57a trestního zákona.
^5e) § 57 trestního zákona.
^5f) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.
⁶⁾ Například zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu se obyvatelé přihlásili k trvalému pobytu, nebo mají podle zvláštních právních předpisů^2),3) povolen pobyt, předává
a) obecní úřad pověřený vedením matrik, v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy, v územně členěných statutárních městech úřad městského obvodu nebo úřad městské části určený statutem a pro území vojenských újezdů újezdní úřad (dále jen "matriční úřad") bez zbytečného odkladu údaje z matričních knih, které vede (dále jen "matrika"),⁷⁾ v rozsahu

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2. rodné číslo,
3. datum a místo narození,
4. datum a místo uzavření manželství nebo partnerství, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a jeho rodné číslo, popřípadě, nebylo‑li mu přiděleno, datum narození, datum a místo rozvodu, datum prohlášení manželství nebo partnerství za neplatné nebo datum zániku partnerství,
5. změna jména, popřípadě jmen, příjmení,
6. změna pohlaví,
7. rodné číslo otce a matky, pokud jim nebylo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
8. státní občanství otce a matky dítěte narozeného na území České republiky obyvatelům podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo c),
9. datum a místo úmrtí;

1. datum a místo prohlášení o vstupu do partnerství,
2. jméno a příjmení, popřípadě rodné příjmení,
3. rodné číslo nebo datum narození a místo narození,
4. rodné číslo otce a matky nebo datum narození,
5. datum zániku partnerství.

Na ministerstvo předává bez zbytečného odkladu údaje
a) krajský úřad, v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy, údaje o nabytí nebo pozbytí státního občanství obyvatel, v jehož správním obvodu mají nebo měli poslední pobyt;
b) obecní úřad obce s rozšířenou působností v rozsahu údajů předaných mu podle § 6 a § 6a;
c) matriční úřad v případě osvojení dítěte nebo zrušení osvojení dítěte údaje z matriky v rozsahu

1. stupeň osvojení,
2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,
3. původní a nové rodné číslo dítěte,
4. datum a místo narození,
5. rodná čísla osvojitelů,
6. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte;

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení,
2. datum narození,
3. pohlaví a jeho změna,
4. místo narození a stát, na jehož území se cizinec nebo azylant narodil,
5. rodné číslo,
6. státní občanství,
7. druh a adresa místa pobytu,
8. číslo a platnost povolení k pobytu,
9. počátek pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o pobytu,
10. správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
11. rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména a příjmení manžela a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,
12. jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je obyvatelem podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo c), a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,
13. jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou obyvateli podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo c), a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
14. vyhoštění^5e) a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
15. datum, místo a okres úmrtí; jde‑li o úmrtí mimo území České republiky, pouze stát, na jehož území k úmrtí došlo,
16. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí,

1. datum a místo prohlášení o vstupu do partnerství,
2. jméno a příjmení, popřípadě rodné příjmení,
3. rodné číslo nebo datum narození a místo narození,
4. rodné číslo otce a matky nebo datum narození,
5. datum zániku partnerství.

Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení

(1) Do knihy úmrtí se zapisuje

c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnera,^8a)
----------------------------------------------
^8a) Zákon č.     /2005 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

Úmrtní list obsahuje

e) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnera,^8a)

Snoubenec, který je občanem a je přihlášen k trvalému pobytu v České republice, je povinen matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost a k tiskopisu uvedenému v § 32 připojit

e) pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo úmrtní list zemřelého manžela, popřípadě úředně ověřený výpis z knihy registrovaného partnerství o tom, že partnerství^8a) bylo zrušeno dohodou nebo rozhodnutím soudu, nebo úmrtní list zemřelého partnera.^8a)

Snoubenec, který je cizincem, k předepsanému tiskopisu (§ 32) připojí

h) úředně ověřený výpis z knihy registrovaného partnerství o tom, že partnerství^8a) bylo zrušeno dohodou nebo rozhodnutím soudu, anebo úmrtní list zemřelého partnera,^8a) jde‑li o cizince, který žil v partnerství,^8a)
i) doklad, kterým je možno prokázat totožnost.

(2) K žádosti o vydání vysvědčení žadatel předkládá

f) pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo úmrtní list zemřelého manžela, popřípadě úředně ověřený výpis z knihy registrovaného partnerství o tom, že partnerství^8a) bylo zrušeno dohodou nebo rozhodnutím soudu, nebo úmrtní list zemřelého partnera.^8a)

Žádost o povolení změny jména nebo příjmení obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození, případně datum a místo uzavření manželství, partnerství^8a) žadatele,

(1) K žádosti o povolení změny jména, nebo příjmení musí být přiložen
a) rodný, popřípadě oddací list žadatele, nebo nezletilého dítěte, popřípadě doklad o uzavřeném partnerství,^8a)
b) jde‑li o osoby rozvedené, pravomocný rozsudek o rozvodu manželství,
c) jde‑li o osoby, jejichž bylo partnerství^8a) zaniklo, úředně ověřený výpis z knihy registrovaného partnerství o tom, že partnerství^8a) bylo zrušeno rozhodnutím soudu, anebo úmrtní list zemřelého partnera,^8a
d) jde‑li o osoby ovdovělé, úmrtní list,
e) doklad o místu trvalého pobytu na území České republiky,
f) doklad o státním občanství,¹⁶⁾
g) souhlas fyzické osoby starší 15 let, jde‑li o změnu jejího jména, popřípadě jmen a příjmení.

Změna zákona o péči o zdraví lidu

(1) Lékař je povinen poučit vhodným způsobem nemocného, popřípadě členy jeho rodiny, případně jeho partnera,^4a) o povaze onemocnění a o potřebných výkonech tak, aby se mohli stát aktivními spolupracovníky při poskytování léčebně preventivní péče.

(2) Vyšetřovací a léčebné výkony se provádějí se souhlasem nemocného, nebo lze‑li tento souhlas předpokládat. Odmítá‑li nemocný přes náležité vysvětlení potřebnou péči, vyžádá si ošetřující lékař o tom písemné prohlášení (revers).

(3) Je‑li neodkladné provedení vyšetřovacího nebo léčebného výkonu nezbytné k záchraně života nebo zdraví dítěte anebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům a odpírají‑li rodiče nebo opatrovník souhlas, je ošetřující lékař oprávněn rozhodnout o provedení výkonu. Toto ustanovení se týká dětí, které nemohou vzhledem k své rozumové vyspělosti posoudit nezbytnost takového výkonu.

(4) Bez souhlasu nemocného je možné provádět vyšetřovací a léčebné výkony, a je‑li to podle povahy onemocnění třeba, převzít nemocného i do ústavní péče
a) jde‑li o nemoci stanovené zvláštním předpisem, u nichž lze uložit povinné léčení,
b) jestliže osoba jevící známky duševní choroby nebo intoxikace ohrožuje sebe nebo své okolí, anebo
c) není‑li možné vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného vyžádat si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně života či zdraví,
d) jde‑li o nosiče.^4b)
------------------------------------------------------------------
^4a) Zákon č.     /2005 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.
^4b) § 53 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

Změna živnostenského zákona

(1) Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a která, nejde‑li o manžela nebo manželku podnikatele anebo jeho partnera^28a), je v pracovněprávním vztahu k podnikateli. Odpovědný zástupce se musí zúčastňovat provozování živnosti v potřebném rozsahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než dva podnikatele.
---------------------------------------
^28a) Zákon č.     /2005 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.

(1) Zemře‑li podnikatel, mohou v živnosti pokračovat až do skončení řízení o projednání dědictví:
a) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,
b) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel nebo partner ^28a), i když není dědicem, je‑li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti,
c) pozůstalý manžel nebo partner ^28a) splňující podmínku uvedenou v písmenu b), pokud v živnosti nepokračují dědicové,
d) správce dědictví²⁹⁾, pokud byl pro zachování provozu podniku ustanoven orgánem projednávajícím dědictví.

Změna zákona o zaměstnanosti

Pro účely tohoto zákona se rozumí

c) vážnými důvody důvody spočívající v

1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
2. nezbytné osobní péči o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě ve věku do 18 let,
3. nezbytné osobní péči o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo částečně bezmocnou fyzickou osobu starší 80 let, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde‑li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
4. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
5. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, nebo
7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, které uchazeč o zaměstnání doloží a prokáže,