Práva a povinnosti partnerek/-rů v neformálním soužití

Jak před účinností zákona o registrovaném partnerství tak i za jeho účinnosti vznikají určitá práva a povinnosti i partnerkám / partnerům žijícím společně v neformálním svazku, a to na základě některých právních institutů, jako jsou institut osoby blízké nebo institut společné domácnosti anebo institutu druhů a družek. Takto ovšem nevznikají žádná vzájemná práva, pouze práva a povinnosti ve vztahu ke třetím osobám či ve vztahu ke státu.

Osobami blízkými jsou ty osoby, které jsou vůči sobě navzájem ve vztahu obdobném, jako je vztah rodinný, a újmu, kterou utrpěla jedna z nich, by druhá strana důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Gay či lesbické partnerství by mělo vykazovat oba výše uvedené znaky, tedy jak objektivní znak poměru obdobného rodinnému poměru (společná domácnost nebo intimní vztah) tak i subjektivní kriterium citlivosti vůči újmě druhého, jako by šlo o újmu vlastní.

Domácnost tvoří osoby, které "spolu trvale žijí a společně hradí náklady na své potřeby" ¹⁴⁾. V takovém případě by měly spolu žít v jednom bytě, jejich úmyslem musí být soužití trvalé, a musí společně, bez rozlišování, hospodařit se svými příjmy, např. hradí společně jídlo a bydlení. Není nutné, aby do domácnosti finančně přispívaly obě osoby, např. jedna může být v domácnosti, a také není nutné, aby do společného rozpočtu přispívaly ve stejné výši. Společnou domácnost zcela jistě tvoří registrované partnerky či registrovaní partneři.

Partnerky a partneři, kteří do registrovaného partnerství nevstoupí, mohou tvořit jak společnou domácnost, tak mohou být osobami blízkými, pokud splňují výše uvedené podmínky. Mohou si být navzájem i druhy či družkami, neboť text zákonů ve většině případů nestanoví, že např. druh může mít jen družku a ne také druha.

Společná domácnost a institut osoby blízké má význam např. v případě odpovědnosti za škodu na zdraví dle § 444 občanského zákoníku. Dojde‑li k usmrcení (např. v důsledku nehody, trestného činu apod.) jedné z osob, má pozůstalá osoba, jako osoba blízká, nárok na jednorázové odškodnění. Podmínkou však je, že žila se zesnulou osobou ve společné domácnosti v době, kdy se stala událost, jež byla příčinou smrti partnerky / partnera. Jednorázové odškodnění se poskytuje ve výši 240 tis. Kč, avšak pokud zesnulá osoba událost, která byla příčinou její smrti, spoluzavinila, výše odškodnění se, podle míry jejího zavinění, poměrně sníží. Zavinila‑li uvedenou událost pozůstalá osoba, žádné odškodnění jí nenáleží.