|
Publikace Family Reunion vychází jako součást stejnojmenného projektu zaměřeného na zmapování tématu gay a lesbického rodičovství ve střední Evropě. Autentické rozhovory doplněné ilustračními fotografiemi vybraných autorů byly pořízeny v druhé polovině roku 2005 v Česku, Slovinsku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Kvůli zachování anonymity lesbických a gay rodičů, kteří se účastnili tohoto projektu musela být jejich jména změněna, ze stejného důvodu nemohou být zveřejněna ani plná jména autorů textu.

|
(Kateřina, Alžběta & Honzík)
"Jsou rodiny, kde je matka a tři děti, kde je otec a nikdo – to je výjimečné. A pak jsou rodiny, kde není žádné dítě. A jsou rodiny, kde se vezmou a kde se nevezmou. Já si myslím, že je to spíš různorodost, a že to určitě neublíží."
|

|
(Bojan, Ulrich & Matej)
"Je to opravdu neuvěřitelná zodpovědnost. Hrozná! Malý šel třeba ráno do školy a já jsem se pořád ptal sám sebe: nasedl do správného autobusu, nepřejelo ho auto, nezapomněl klíče? Nechápal jsem, jak může být Bojan tak klidný. Pak mi jednou řekl: 'Ale to už bych dávno musel být šílený a šedivý!'"
|

|
(Anna, Helena, Kačenka & Zuzanka)
"Oproti tomu tradičnímu modelu je velká výhoda to, že jsme pořád jedna druhé na blízku připravené pomoct. Takže, když Anka řekne, že teď teda ona ne nebo když já potřebuji pomoc, tak ten tradiční model by v tom okamžiku zklamal. Chlap obvykle říká něco jako 'proč bych to měl dělat já?'"
|

|
(Olga, Jolanta & Krzysztof)
"Ze začátku jsem měla strach, viděla jsem u kamarádek, které se vdaly, co všechno mateřství obnáší. Jolanta o tom začala stále častěji mluvit, cítila jsem, že dítě moc chce a v podstatě jsem neměla moc jinou volbu. Moc jsem nerozuměla té síle její touhy, byla ochotná vzdát se našeho života, hodně jsme tehdy cestovaly, protože v Polsku se nedalo dýchat. Snažila jsem se jí přednést všechna proti, ale Jolanta už byla skutečně rozhodnutá."
|

|
(Zsuzsana, Beata, Ildiko & Gabor)
"S tím souvisí i moje přesvědčení o určitém handicapu párů gayů a leseb, máme strašně nevýhodné postavení. My si prostě musíme věřit mnohem víc. My si musíme důvěřovat stoprocentně, žádný zákon ani právo nám nepomohou."
|
|